Téměř stále ve stejné sestavě jsme se zúčastnili 31 soutěží. Velkou většinu z nich tvořily seriály Velkopopovický kozel Extraliga ČR v požárním útoku a Moravskoslezský pohár v požárním útoku. Kromě nich jsme zúčastnili jen dalších čtyřech soutěží. Těmi bych rád začal.

V úvodu sezóny jsme startovali ve Skrochovicích na poháru velitele okrsku. Zde jsme se s naší běžnou PS12 rozhodně neztratili a v konkurenci několika mnohem silnějších strojů jsme obsadili druhé místo. Dále jsme v květnu zavítali do Litultovic na jedno kolo Opavské ligy. V soutěži na nástřikové terče jsme vybojovali bramborovou medaili. Na konci sezóny jsme pak na silně obsazeném October cupu obsadili 14. místo.

V postupových soutěžích jsme bojovali na okrsku v Brumovicích a okrese ve Vítkově. Na okrsku jsme vyhráli disciplínu požární útok i 100m s překážkami a postoupili na okres. Ve Vítkově jsme pak bojovali v disciplínách běh na 100m  s překážkami, štafetě 4x100m a požárním útoku. Po velkém boji jsme obsadili čtvrté místo. Přitom  disciplíny běh na 100m překážek a štafetu dávno netrénujeme. Vzhledem k velmi slabé úrovni organizace této soutěže zcela vážně zvažujeme, že i kdybychom v budoucnu vyhráli okrsek, okresního kola se účastnit nebudeme.

Extraliga ČR v požárním útoku.
V loňském roce jsme se zúčastnili všech soutěží celého seriálu bohužel s průměrnými výsledky. Ze čtrnácti soutěží jsme 3x svůj pokus nedokončili, 6x nebodovali podprůměrným časem a vlastně jen čtyři útoky jsme provedli podle našich představ a skončili v desítce nejlepších. Celkově jsme v seriálu obsadili 14. místo. Jeden za závodu jsme také u nás v Neplachovicích pořádali a kéž by se nám na poli sportovním dařilo tak, jako na poli organizačním. Naše soutěž byla totiž z celého seriálu vyhodnocená jen těsně jako druhá nejlepší. Máme také svého zástupce v řídícím orgánu seriálu v takzvané radě Extraligy.

Moravskoslezský pohár.
Dá se říct, že tak, jak se nám nedařilo v Extralize, v tomto seriálu jsme si vše vynahradili. Účastnili jsme se všech čtrnácti soutěží a nejhorším umístěním pro nás bylo 6. místo na Hněvošickém pahorku. Zuby na celkové páté vítězství  v řadě si brousily Bolatice, se zlou se však potázaly. Již po druhém závodě jsme se dostali do vedení a to do konce seriálu již nepustili. Vyhráli jsme s padesátibodovým náskokem při účasti 44 družstev. Šestkrát jsme vyhráli, dvakrát byli druzí a jednou třetí. Na soutěži v Chlebičově jsme si vytvořili osobní rekord na 3B časem 17,08 sekund.