Už v době našeho příjezdu se na tabuli výsledků objevily dva časy pod 18 vteřin. Těch dosáhly Milostovice (17,74) a Štěpánkovice (17,87). Trávník je zde parádní a čas měřila časomíra z Velkých Hoštic. Po nezbytném rozkoukání nadešel čas se připravit na svůj pokus. Po zhruba 3 hodinovém sezení v autě bylo potřeba pořádně protáhnout ztuhlá těla. Pak jsme se již soustředili u přípravné základny. Mezitím se však na závodní trati děly věci. Pustkovec předvedl útok bez zaváhání a zastavil čas na hodnotě 17,12. Klobouk dolů. Tak teď je řada na nás. V minulém roce tady měl Ferda problém se zapojením proudnice, takže jsme měli horší čas. Co předvedeme letos? Příprava základny byla rychlá. Za základnou už byl povrch pod kobercem dost podmočený, tak jsem měl strach, abych při sbírání koše neuklouznul. Jdeme na start. Ten proběhne dobře. Základnu zvládli všichni dobře. Koš ve vodě 3,92. Ondřej kluky vepředu vůbec nešetřil a pustil jim tam vodu 7,92. George to asi zaskočilo, protože nestihnul béčka natáhnout úplně podle jeho představ. Ovšem Marvays i oba proudaři byli na svých místech a včas. Voda z proudnic vystříkla v 16,00. Sestřiky se tentokrát povedly luxusně a na světelné tabuli svítil náš nový osobní rekord v hodnotě 17,05. Na levém terči to bylo jen nepatrně dříve (16,97). Obrovská radost a můžeme slavit. Sice jsme se ještě mohli obávat několika soupeřů (Hněvošice), ale přesto jsme začali oslavovat nový osobní rekord. Nakonec to však bylo první místo a konečně po dlouhé době jsme se předvedli skvělým výkonem na bolatické půdě.

Oslavy pokračovaly ještě po ukončení soutěže, protože jsme se přesunuli ke kamarádům na nedalekou Borovou, kde se ještě dlouho slavilo.