Špatné počasí se opět přihlásilo. V noci přes území naší republiky přešla fronta, která na hřiště v Kunčicích přinesla mnoho dešťových srážek. Na Kunčicích jsme byli pošesté, ale nepršelo nám snad jen jednou, poprvé v roce 2003. Od té doby mají kluci na počasí smůlu. Ale možná je to také dost nevhodně zvoleným termínem. Nevím. V každém případě bylo při našem příjezdu hřiště pod vodou a viděli jsme pobíhající pořadatelé, jaxe s molitany v ruce snaží je vysušit, což se jim podařilo a soutěž mohla být zahájena. hřiště bylo mokré, ale podklad se zdál byt pevný. Startovali jsme tradičně s číslem 9 (tradičně jako 8.) a moc jsme toho ze soutěže neviděli, buď jsme se rozcvičovali (na blátivém terénu nebylo jednoduché najít si místečko) nebo jsme už balili a chystali se k přejezdu. Viděli jsme ale všechny favority a také všechny, kteří nás tady letos porazili.

Od začátku bylo znát, že manšafty mají z těžké trati respekt. Zadky víceméně chodily na jistotu a dávaly proudařům šanci. I tak toho někteří nevyužili a prostříkali nebo nedoběhli(z favoritů Plumlov, Babice, Velké Hoštice, Úherce). My jsme šli z mého pohledu takovou trochu pomalejší variantu našeho standardu - Jouda to ulil (teda neulil, kdyby ulil, tak by ho startér vrátil), Hanys mírně opatrně - přece jen ještě mírně pršelo a vercajk byl mokrý, Ondr. dal vodu tak v 8,2 a proudaři měli stejný výstřik cca v 16,6. Jouda šel přímo do díry a Ferda jen lehce umyl zleva svůj terč a byl z toho výsledný čas 17,54 (Jouda 17,16!)a průběžné vedoucí místo. než jsme odjeli, viděli jsme jak nás ještě překonal pěkným pokusem Radíkov (17,08), překvapivě Žernovník (17,20) a mlaďoši z Petrovic (17,32). A až na soutěži v Oldřišově jsme se dozvěděli, že to vlastně bylo všechno a my jsme obsadili krásné 4. místo a posunuli se v tabulce opět o něco výš.

Při odjezdu, kdy bylo třeba auta na bahnitém parkovišti trochu popostrčit, jsem přirozenou ventilací chtěl vyměnit vzduch ve ferdově oktávce. V tom luplo něco v ovládání levého zadního okna a to zůstalo otevřené ve své spodní poloze. po jeho rychlé rekognoskaci, jsme zjistili, že nejsme s to, vlastními silami jej opravit a rozjeli jsme se do Oldřišova. No můžu vám říct, že tolik čerstvého vzduchu už jsem se dlouho nenadýchal. S šiltovkou a kapucí na hlavě jsem seděl na opačné straně, aby mě průvan nevytáhl z okna. Ferda topil jak vzteklý (klimoška na 26), ale pouhých 14 stupňů na Suchém vrchu přece jen bylo znát. ještě jsme se snažili v Jablonném okno provizorně opravit igelitovým pytlem, ten ale vydával takové zvuky, že jsme ho raději rychle sundali. počasí se přece jen po cestě umoudřilo a v Oldřišově nás čekalo krásných slunečných 24 stupňů.